První školou nabitý týden a i přes opakované prosby snaživého bůdi zaspím pondělní orientační kurz městské univerzitní knihovny. Ale přemožte se, když pořádné denní světlo přichází teprve s 9h a do vaší malé jizbičky ho vleze tak málo, že vlastně musíte mít permanentně rozsvíceno. Na intráku tak má tělo ustavičně noc.Naštěstí první přednáškový kurz začíná v 17h (zato končí ve 21h). Je to předmět Japan as a Business Area, který obnáší týmový projekt na navržení atraktivního produktu pro Japonsko. Jako fiktivní společnost usilujeme o partnerství v japonských vodách, pročež je nutné prozkoumat tamní trh a politicko-právní podmínky a důsledky. Do konce ledna se odevzdává až 25 stránkový (anglický) report o naší práci. Lze tak získat 5ECTS (kreditů), ale především pochopit unikátní a úspěšný japonský management a marketing.
Týmy jsou vesměs mezinárodní, tudíž i my jsme směska Francouzek, Slovenky a Čechů. Že komunikace s Francouzi je trochu zdlouhavější snad netřeba zmiňovat. Svůj jazyk preferují víc a tudíž jím vyjadřování v angličtině činí drobné potíže.
Přednášky samotné probíhají ve větší aule a s dnešní výmožeností, zvanou projektor. A samozřejmě v angličtině :o)
Pro absolvování předmětu Musical Cultures of the World (3ECTS) jsme měli se slečnou Rautiainen úterní schůzku na oddělení Hudební antropologie. Část výuky probíhá ve finštině, ale mohu se dohodnout s vyučujícím na samostatné práci. Přítomnost na určitých hodinách mi byla ovšem vřele doporučena, neboť krom jiných kultur dojde také na africkou. Což prý bude "fun" (sranda).
Přijetí na začátečnický kurz finštiny (2ECTS)záviselo čistě na počtu zájemců přítomných na první hodině. Jaká úleva, že jsme se všichni vešli do limitu. Takže už kralujeme finštinou v seznamovacím dialogu: "Moi. Mun nimi on Katka. Se kirjoitetaan Ko-A-Te-Ko-A. Mun Kotimaa on Tsekin Tasavalta. Hauska tutustua. Kiitos samoin. Nähdään taas! Moi moi!" Tento drobný výňatek z úvodní konverzace znamená: "Ahoj. Mé jméno je Katka. Hláskováno K-A-T-K-A. Má země je Česká republika. Těší mě, že tě poznávám. Děkuji, rovněž tak. Uvidíme se později! Čauky!" Finský kurz je ale legrace, navíc finština sama - přízvuk, výrazy a překlady je pro hodně mezinárodních studentů vtipná, a přitom dost náročná na zapamatování. (Já ji muluju - praktikuju ji, kde to jenom jde! S finskými studenty ze školních organizací, v sauně a v obchodech :o) Finštinu máme 2x týdně, nápodobně asijský kurz s Japonskem. Tedy i úterý finišuje teprve okolo 21h.
Další prohlídka knihovny s průvodcem se konala ve středu. Tentokrát jsem si ujít nenechala. U vchodu knihovny (budovy zvané Linna, což je v češtině cosi jako hrad) nás vyzvedla drobná plavá průvodkyně a provedla všemi 3 velmi důmyslně řešenými poschodími. Knihy lze vypůjčit přes počítačovou čtečku a taktéž vrátit přes elektronickou přepážku. Mezi tou spoustou oddělení najdete učební materiály a skripta, časopisy, encyklopedie a obsáhlé vědecké vazby, noviny, regály členící edice podle zaměření a žánrů, a to i mobilní pro starší ročníky vydání. Zvláštností jsou buňky pro telefonní hovory, aby bylo zachováno ticho a klid. Navíc tu je promítací buňka, tradičně kopírka a scanner, zde dokonce i počítačová učebna (kde nám slečna vysvětlila elektronický knihovní systém), místnosti pro skupinové práce po předchozí rezervaci, kruhové stoly s počítači na přístup k veřejné internetové síti a celé řady samostatných přepažených stolů se zásuvkami pro notebooky s bezdrátovým přístupem k internetu. Uvnitř je také jedna ze tří menz a v přízemí dokonce výukové prostory a šatna. Úchvatné místo!!! :o)Při té příležosti jsme si nechali zhotovit knihovní karty pro případné výpůjčky. Opět, mimo jiné, bylo nutné vyřešit otázku života a smrti - barevný motiv karty.
Protože jsme si předplatili celosemstrální návštěvnost sportovního centra Atalpa, začala jsem ho tedy i já velmi aktivné čerpat. Prvně účastí na Body Fitness, kde jsem poznala Finku Reetu (rok au-pairovala v Německu a umí skvěle, na Tampereen Yliopisto němčinu přímo studuje jako obor). A večer, to byl teprve ten správný cultural shock! :) Šla jsem na týmovou hru Ultimate frisbee. V tom davu pánských a dámských aktivních hráčů jsem byla jediný mezinárodní student, ostatní Finové. Děkuji své proříznuté puse, že se vztahy navázaly doslova řetězovou reakcí a skoro celý trénink, skupinové hry a závěrečná utkání mi přizpůsobili v angličtině!!! Báječná hra - zatím jsem nepoznala žádnou týmovou hru, kde musíte vyvinout naprostou soustředěnost a bystrost. Rychlá reakce, rychlé nohy, taktika a pružnost. O tom je ultimate frisbee. A přirozeně též o pravidlech.
Skupinové sporty lze odkoukat od předcvičujících. Některé jsou opravdu přínosné. Jiné jenom relaxační a protahovací. Náročnější je tzv. Circuit, taková obíhačka tělocvičnou, jak pro dámy, tak pro mužské nadšence. A právě to pro nás byla také trochu novinka. Zvlášť, když se za mnou ozvalo "Ahoj!" - oči mi zůstaly viset na šťopkách. Zacvičit si přišel i finský organizátor studentské asociace ESN, mimo jiné opět informatik. Po předchozích zkušenostech s Čechami už pár výrazů pochytil. S kolegyňkou Miškou jsme vyděšeně zírali na finské instrukce umístěné u každého cvičebního nástroje podél místnosti. Trenérka zapla "pohyblivou" hudbu :) a jeden za druhým jsme se střídali v různých posilovacích cvičeních s různými předměty. Pravda, okolí na nás občas úsměvně zíralo, protože jsme tu hudbu prožívaly trochu intenzivnější než ostatní :oP Ale ona je to taková extáze, tělo samo podlehne...
Ve čtvrteční večer se konal "Welcoming Hangout", seznamovací večírek v místním baru Klubi. Poznali jsme další dva Čechy, kluky jako buky, a utkali se v "národním" fotbálku :o) S Miškou a Španělem Sergiem jsme v rytmu reggae oživili opuštěný parket a po oznámení uložit si bundy do šatny za 2€ se bar skoro vylidnil. :oD Další podnik jsme už poctili malým drinkem (vodové pivko s nekvalitním čepováním přijde na cca 5€!) a rozpravou se známými a novými.
Hned v pátek měl slovo pro změnu "International Welcoming" v klubu Saha, kde měl hostovat DiskJokej s variabilní muzikou. Vyzvednutí Mišky z jejího intra se protáhlo v hlubokomyslnou diskuzi při slovenské Hrušce v oslazeném čaji. Dva šálky a bylo mi lehko na duši celou noc! Když jsme v 1h ráno dorazily ke klubu, byla tam nekončící fronta, stejně jako před půlnocí. Sotva dvě osoby vyšly, pouze jiné dvě mohly vstoupit. Uvnitř prý byla také tlačenice a venku kosa. Vzdaly jsme to. Na tancování bude ještě spoustu příležitostí i v Saze... ani pěší návrat chladným ránem mi nezlomil můj bolehlav, teprve pořádné chleby s máslem a šunkou na sebe navázaly ten odporný alkohol výtečné Hrušky! Všechny mohu ubezpečit, že vážně míním šetřit na užitečnější výdaje, takže mi velká konzumace promile nehrozí. ;o)
Každopádně tu vydatně konzumujeme kávu a čaj. V menzách si dopřáváme skoro libovolné množství hlavního jídla a různorodé zeleniny, jako větší přílohy na speciální talířek. A k tomu chuťově výborně ladí, zde typický, nejrůznější tmavý, sladký, mrkvový nebo grahamový chléb s pomazánkou, či máslem. K obědu bývají porůznu upravené těstoviny, závitky a zeleninové pečeně, nebo na druhou stranu brambory, či rýže s míchaným, rostlinným (sojovým), nebo rybím masem a občas párky. Do sklenky si natočíme podle chuti vodu, mléko, šťávu, nebo limonádovou náhražku piva. Za jednu studentskou cenu, nejdražší menu je 2,6€, se člověk nají dosyta (a ještě si občas leccos zabalí ke sváče :o)
Ovšem není nad domácí vaření. Tomu naštěstí ještě pár studentů zůstalo věrno. No a s Miškou jsme se dokopaly konečně k tomu také upéct něco většího. Nakoupily jsme jediné dostupné suroviny a upekly bezkonkurenční Hraběnčiny řezy. Ve velké jidelně na spodním patře jsme se navnadily písničkami z našeho mládí ze zapojeného notebooku a i za improvizovaných podmínek uhňoucaly těsto, rozkrájely jablka, našlehaly bílky a zapojily všudepřítomné kuchyňské náčiní. Vůně pečícího se koláče se skořicí utekla otevřenými dveřmi až do chodby. Kolemjoucím jsme tlumočily recept a po 3/4 hodině vytáhly plech s potěšitelným výsledkem a lahodnou příchutí domova... :o)
Šmakovalo to všem a pořádný kus ještě zbyl na talíři se vzkazem pro kamaráda Joserra a jeho přátele jako překvapení (psssst :o) > druhý den vyleštěný talíř vrácen do našeho patra :oD
Život je tu opravdu pestrý a i studia se snažím mít veskrze zajímavá. Protože takový výběr nikde nenajdu: ke zmiňovaným předmětům mám ve studijním plánu navíc Introductin to Finnish History, Regional Changes and Transitions in Europe, Integrated Marketing Communications, Folk Music and Folk Dance in Finland, Legal Aspects of Asian Business, Finnish Society and Culture, Excellence Through Quality Management a Cancer Biology. Nejmenuji vše a navíc některé jen možná. Proč tyto je, myslím, zřejmé. Zásadní je, že jeden předmět se většinou nevyučuje déle než 1 měsíc. Teď už snad věříte, že to není šílené. Šílené mi připadá, že jsem doposud využívala všech svých možností jen málo. Všechno v životě je tak vzácné a člověk to promrhává...
Žádné komentáře:
Okomentovat