Wiener Staatsoper
Židovskými vtipy sršící šofér dopravil naše schrány k brněnskému Grandu, odkud jsme se sluchátky na uších a čerstvým výtiskem "Dnes" pokračovali se Student Agency. Přijíždíme do Vídně a bdělost je rázem osvěžena výhledem na ruské kolo a cosi, co velmi blízce připomíná kopii moskevského Kremlinu.
Místní letiště nám umožnilo za 3€ uschovat zavazadla, takže jsme lámanou němčinou vyzvěděli, že nakonec po všech po kusech nejlevnější cesta do centra města bude vlakem. Pořídili jsme jakési jízdenky, jejichž cílová stanice se ukázala poněkud dřívější než zamýšlená. S blížícím se revizorem jsme tudíž raději opustili vlak první možnou zastávku, která už i tak byla od té na jízdence poněkud vzdálená. Krásná průmyslová oblast, které ani Opatovice či Temelín nesahají po kotníky, nás ověnčila smogem a neskrývaným "nadšením". Sestoupili jsme podchod a před námi vyvstal dvousměrný rozcestník. Doprava nás odkazoval na místo trochu podezřele znějící Kanal. Dali jsme se proto vlevo, vystoupali kopec a padli druhým nadšením, když se před námi vynořila zámecká brána místního hřbitova. Zvolili jsme civilizovaněji vypadající uličku lemovanou hřbitovem. Nebylo v ní moc živo. Na mou poznámku, že je chodník záhadně dělený na pěší a cyklistický pomocí kruhových pozemních značek, které se každé 2m prohodili, jsme dospěli k závěru, že pokud cyklista, ni chodec nechtějí mít spor se zákonem, nezbyde jim, než mezi sebou střídavě kličkovat.
Světlo bliklo až s hromadou autobazarů typu Peugeot, Nisan, Citroen aj., které předznamenávali osídlenější území. Jak by ne, když za rohem vykoukl Lidl a InterSpar.
Vlastní nohy nás poslušně dovedly až ke stanici metra, kde nám tzv. handspräch a určitá angličtina zajistily již schopný lístek do jádra Vídně, Stefanplatz. Výlohy v centru bojují o největší kýčovitost proslulých obchodních značek typu Rolex, Armani a Mozart. Architektonicky obdivuhodné paláce a kulturní domy jsou ale balzám na tu masivní záplavu třpytivých nesmyslů. A co bychom to byli za kulturní neznalce nedat tomu třešínku vídeňské kávy nadpozemské ceny a v decentně zakrslých hrnečkách... :o)
Den byl očividně ve znamení rozmanité dopravy, snad už jen scházela místní tramvaj a koňské spřežení. Neboť následovaly noční lety a nekonečně potlačovaná únava... *Báječná výprava*
Žádné komentáře:
Okomentovat