Ruská pohádka - sněhový rekord za několik let!!!

Přistání v Helsinkách bylo jako vstupenka do Mrazíkovy scenérie - noční klikaté, lampami osvětlené osady mezi lesy a bílými pláněmi. Uháním na další "gate" pro přestupný let a mě dohání Fanda z Masarykovy univerzity, neboť v letadle zjistil, že studuji českého průvodce. Půlnoc tedy lámu v "rodinném" aeroplánu v české společnosti a nevědomky i ve společnosti dalších erasmáků. Hrkli jsme u malého provizorního letiště Pirkkala poblíž Tampere a díky mým manažerským vlohám :o) naše 8-ičlenná skupinka stážistů využila vyčkávajícího taxi-vanu (minibusu). "Šikovný" taxikář rozpočítal cenu mezi postupně vystupující, takže my poslední jsme to měli "for free"! Byl to pořádný kus bíle zasypané cesty, ale opětné shledání s UHK kolegou Jirkou a předání klíčů se po předchozích komplikacích přeci jen konaly.
Po loňské návštěvě Kuopia s luxusním ubytováním v prostorném "apartmánu" mi přidělený kamrlík v Lapinkaari na okraji Tampere způsobil šok a půlhodinovou depresi s představou následujícího půlroku. Obrat v nadšení přišel ovšem nepochopitelně záhy... zapla se hudba, vybalilo, do povlaku strčila místo polštáře bunda a za deku ručník a ve 3h ráno se usnulo eins zwei.
V 8h umýt, uvařit teplý čaj s cukrem do termosky, nasnídat a s Jirkou autobusem pošupajdit do University of Tampere (finsky Yliopisto) na orientační kurz a sraz s příjemně živelnou :) finskou tutorkou Anniinou (reprezentantkou v aerobiku). Zařídili jsme formality v ubytovací agentuře TOAS, posnídali kávu s koblihou pro výměnné studenty, ""historicky"" se představili na orientačním kurzu, zaplatili v bance studentský poplatek, zaregistrovali se na univerzitě, okoštovali výbornou školní jídelnu (a že jídlo je moje hobby a pohon!!!:o), zúčastnili se další vtipné přednášky o kulturním šoku a seznamovací akce, opět se zajištěným občerstvením, ale tentokrát i s živou hudbou! Tedy nejvíce zástupců tu mají snad pobaltské Estonsko, Lotyšsko a Litva. Po uplynutí asi 7h denního světla jsme se vydali už početněji zpět na "kolej" a vymetli levnější drogerii a potraviny - chudák Jirka, táhli jsme úctyhodný "survival equipment", neb 6.1. je státní svátek, kdy "většina" služeb neordinuje.


Koleje Lapinkaari 1A 510, 33 180 Tampere

Toho sněhu, bílé silnice, závěje nad kolena, bílé koruny... půl hodiny pěší túry při schůdných teplotách a samá sranda.
Po zadání vstupních dat od TOASu zapojen též internet a první z nekonečných řad místních tekutých večírků začíná...