Konečně nastoupili mažoretky v růžovém úboru a hnedle i mistři "hokejových holí" :o) Jako mouchy nad koláčem kroužili po lední ploše, obrazovka promítala jednotlivé hráče ve stylovém provedení jako filmové hvězdy telenovely a rozhlas k nám donášel jejich oslnivá jména.
Do arény vskočil přes manťáky rozhodčí a stejně tak se davově střídali hráči týmů. Tři hry po dvaceti minutách s osmnáctiminutovými pauzami a pořád žádný gól. Fanoušci řvali jako o život, tleskaly celosvětově proslulou melodii a někteří podpořili svůj tým i trikotem. "Bezpečnostní" síť párkrát zachytila puk letící do napjatého davu, hráči se občas pomlátili na mantinelech, gumoví brankáři si protáhli o pauzách třísla a sympatická hudba při každém faceoffu (vhazování puku mezi protihráče) dovršovala efektivnost maximálně aktivního hokeje.
Teprve když už v nás začínalo stoupat zklamání, v posledních minutách se obrátilo nulové skóre naruby. Schytali jsme jeden gól, dotáhli na remízu a v prodloužení změnili digitální tabulku v náš jednoznačný prospěch. Abych to upřesnila, ve prospěch hvězdného oranžovo-modro-bílého týmu Tappara, reprezentantů našeho univerzitního hnízda Tampere.
Člověk sotva pochopí šílené nadšení fandícího hlediště, pokud se účástní jen jako pasivní televizní divák. I když ušetří 5€ a dá si v teple nožky nahoru, tak nezažije skutečné hokejové genius loci... ;o)
Tappara : Jokerit = 2 : 1
Cha, opět alármek a venku podívaná s přijeďvšími hasičskými těžkooděnci...
Jo Tappara je ve formě :-) Proč nefandíte Ilvesu by the way? Každopádně trochu závidím, taky bych to chtěl někdy vidět...
OdpovědětVymazat:oP nu legendární Ilves by podpořit potřebovali! ale když nás Exchange Student Network pozval na zápas Tappary, tak jsme alespoň fandili místním. Stálo to za to, pravda ;o)
OdpovědětVymazat